Na blogu jsme kapánek zkalibrovali nulu.

A co vy, nuly, máte šestky?

Nula

Nula

Nula od nuly pojde. Fuj, už pošla.

Spousta rozměrů začíná nulou. Den začíná nultou hodinou, nultou minutou, nultou sekundou. Teplota začíná nultým stupněm, u každého druhého dostavníku se udává zrychlení z nuly na dvacet. Tak proč by na nule nemohl začínat i dobrodruh? Vždyť je to začátek jeho kariéry!

Nekonečný začátek

Však podle původních pravidel každý hrdina na nule taky začíná. Jenže nás to začíná trápit.

Den sice začíná nulou, ale dny jsou číslované a když couváme a couváme a... hele, Ježíšek, haleluja! a najednou jsme v záporném letopočtu. Teplota taky často spadne po bod mrazu, a dostavník pro jistotu couvat neumí, respektive se nikomu ten hlemýždí pohyb nechce ani měřit, natož provozovat. A dobrodruh? Dobrodruh jde do mínusu. Ale kam až?

Nikde není řečeno, jak moc může dobrodruhova vlastnost klesnout, ostatně, proč taky, však si moudří hráči poradí.

A my bychom to takhle nechali, kdybychom nechtěli z dobrodruhových vlastností udělat zdroj.

Ono teď se to má tak, že zdrojem jsou životy, respektive zranění, k tomu výdrž, respektive únava a pak magická energie, nebo-li magenergie. A k tomu nějaká ta přízeň sfér a bohů, které se kapánek vymykají a proto je teď odložíme a zaměříme se pouze na postihy, které tě při únavě a zranění doprovází.

Podle původních pravidel, když jsi zraněn za celý řádek zranění, můžeš trpět postihem až -3. Tak to máš i celý druhý řádek zranění a když i ten zaplníš, tak jdeš k zemi, do té doby s postihem nanejvýš -3. Co je tak magického na té trojce? Proč má chudák na první úrovni postih -3, který ho div že nevyřadí i pro mazání chleba, zatímco hrdina na desáté úrovni ani neví, že je zraněný, než najednou padne v mdlobách?
A tak nás potkal nápad s pevným počtem životů na řádek, respektive bodů zranění, odolnost neodolnost, a to šest. Protože šestka, na rozdíl od trojky, magická v Dračím doupěti je a protože je to přibližně původní půl-řádek, se kterým se beztak často pracovalo.

Stejně tak to chceme i pro únavu a trochu překvapivě i pro magenergii (o které jsme si chvíli mysleli, že ji zrušíme, ale o tom jindy).

Takže jsi zraněný za patnáct životů? To jsou zaplněné dva řádky (po šesti bodech) a kousek, to máme postih -2 ke všemu. A k tomu jsi ještě unavený za osmnáct bodů únavy? Tak to máme zaplněny tři řádky (po šesti bodech), což je postih -3, celkem tedy -5 ke všemu.

A kde je zakopán pes? V té nule, v tom, jak velký postih uneseš, než padneš.

Padavka

V původních pravidlech se mnohde uvádí, že ten a ten postih platí pouze pro aktivní činnosti, u čehož my jsme už dávno zjistili, že to zní celkem logicky a přitom je to celkem blbost. Příkladem za všechny budiž spánek, kolikrát jsme tak unavení, že nemůžem ani usnout. A přidáme pro jistotu ještě jeden příklad - podzimní rýmička skosí snáze ty, kteří jsou unavení, vystresovaní, se špatnou životosprávou. On totiž i prostý stres dokáže dát dočasně zabrat něčemu tak stálému, jako je hmotné tělo.

Vyzbrojeni tímto zjednodušením se můžeme vrhnout na naši nulu, na stav, kdy hrdina padne, a dokud si krapet nedáchne, tak v leže zůstane.
Když totiž jak zranění, tak únava dávají postih ke všemu, tak postihují i vlastnosti samotné. Pokud si vezmeme k ruce postih z předchozího počítání, tedy -5 ke všemu, tak jsou o pět menší i všechny tvé tělesné a duševní vlastnosti. Pokud jsi například lidský junák na počátku své zářné kariéry, tedy máš všechny vlastnosti na nule, tak s výše spočteným postihem máš všechny vlastnosti mínus pět. To už si koleduje o postel. Ale pořád jsi ještě nepadnul. Že by nějaký hod na vůli?

Kdepak, žádné hody, alespoň prozatím. Nejdříve najdeme takový stav, kdy jdeš k zemi i kdyby ses na hlavu stavěl. Vlastně jsme ho už našli v předchozích zamyšleních a je to -6. Vlastně -7.

Vlastnost s hodnotou mínus šest ještě použít dokážeš

prostě takový průměrný náctiletý při první pořádné zkušenosti s alkoholem

Ale při mínus sedmi už ne, při mínus sedmi, ať už je to kterákoli z šesti vlastností, jsi bezbranný

prostě takové průměrné novorozeně

Takže mínus šest ještě budiž, ale mínus sedm je končená. Našli jsme začátek.

No, to je hezký, jen je ten začátek pěkně hnusnej.

Nulová nula

Původní nulová vlastnost je fajn, je to startovní pozice začátečníka, kterého dospívání ještě nedotvořilo. Dobře se s takovou nulou přemýšlí nad budoucností, je hezky vidět, jak hrdina roste a jak mocní. Jenže... jenže to je všechno. Ba co víc, je toho vlastně míň. Samé nuly nemá na začátku popravdě nikdo, čísla rozhodí rasy, povolání, pohlaví a předchozí život dobrodruha, ať už řízený, nebo náhodný. Nula jakožto začátek dobrodruha tak vlastně neexistuje a nulová vlastnost tím kapánek pozbývá významu.

Chtěli bychom nulu, která dělá čest svému jménu, u které je jasné, že už není kde brát, která bude mít dlouhodobý smysl a význam. Když odbije půlnoc, tak se za starým dnem udělá tečka a máme den zbrusu nový, do kterého se svět teprve probudí. Když je venku na nule, tak mrzne voda a život v ní se zastavuje. Když stojí dostavník tak...no, tak nejede, ehm. A když je na nule hrdina, tak končí - jde k zemi, blekotá, neudrží se na nohou, rozplizne se mu osobnost v bezduchého otroka, popřípadě ho vítají na svět jako nového človíčka, podle situace. Prostě bychom chtěli namísto mínus sedm mít nulu.

Aha, takže původní nula zdravého začátečníka bude... bude... plus sedm?

V objemném návrhu boje jsme objevili, že nejlepší začátek je šestka, alespoň co se bodů Boje týče, abychom měli odkud brát. Je sice pravda, že body Boje dost možná pošleme do věčných lovišť, ale ta myšlenka začátku zůstává - aby bylo z čeho brát. A to se nám hodí i teď, když hledáme začátek vlastností pro dobrodruha.

Tak počkat, počkat, předtím hrdina začínal na nule a při mínus šesti ještě k něčemu byl, a teprve když mu vlastnosti klesly o sedm, tak byl vyřazený, a najednou je rozdíl mezi junákem a troskou jen šest? Chyba!

Šťoural jeden... je pravda, že v tomhle ještě nemáme jasno, protože i u bodů Boje jsme navrhovali, že i s nulovými body Boje by ještě šlo něco provádět a teprve se zápornými bude tvor vyřazen zcela, holt o tom budeme muset ještě zapřemýšlet, jestli nula je konečná, nebo poslední varování.

O pár dní později

Párkrát jsme si schrupli, probrali pro a proti, poškorpili se, udobřili, zase se vykrákali za ušiska a nakonec jsme to konečně nechali ladem. Protože když vzniknou neshody, tak kvůli předpokladům, kvůli předmyšleným situacím, které zažil jeden a druhý nikoli. Prostě jsme se každý bili za jiný svět.

Až po několika dnech jsme konečně uslyšeli dětský pláč a za dveřmi našli svět bezbranný a bez předsudků k čemukoli novému. Našli jsme svět, který nula zastaví, plus šest je v něm průměr a dalších plus šest na hraně zázraku.

Šestka

A tak jsme se dostali do světa, kde Síla +6 je běžná, Obratnost +6 průměrná, Zručnost +6 normální, Vůle +6 standardní, Inteligence +6 obyčejná a Charisma +6 častá.

Některé zákonitosti světa se nám tím zjednodušily, u jiných přituhlo:

Závěrem

Inu, jak vidno, změny neberou konce a ještě nějakou dobu se budeme prodírat houštinami a brodit slatí. Ale hlavně, že držíme směr, krleš!